7dmarkiiKdyž Jirka zhruba před půl rokem kupoval 7D MKII, těšil jsem se jako malý kluk až si s ním poprvé zafotím. Je to přeci jen vysoká meta, a pro nás koneckonců ta nejvyšší, protože jsme se rozhodli zůstat u formátu APS-C. 7D MKII je nejvyšší model s APS-C snímačem, který Canon nabízí, a proto jsem byl plný očekávání. Je to něco jako když sníte o vozu vyšší třídy, vaše očekávání jsou obrovská - samozřejmě často až příliš nadnesená. Ve finále, když do takového auta sednete, zjistíte, že má ve výsledku volant a čtyři kola. Tak nějak podobně to logicky muselo být i s Canonem 7DMKII. (Od teď už jen "Mark", co vy na to? My mu s Jirkou neřekneme jinak.) Na druhou stranu jsou ale věci, kterými Mark přímo oslnil a nutno podotknout, že jsme se o nich nikde nedočetli. Proto se je pro vás teď pokusím sepsat. 

 

Seznámení s Markem

Na první pohled vám neunikne robustnost a velikost celého šasi. Oproti všemu, čím jsme dříve fotili, je Mark doslova obr, což se naštěstí nějak negativně nepodepisuje na jeho váze - alespoň pocitově. Jelikož mám poměrně velké ruce, úchop je pro mě daleko příjemnější než u menších zrcadlovek. Doteď trochu bojuji se složitějším ovládáním, ale objektivně musím říct, že je to neustálým střídáním několika fotoaparátů. Na první dobrou máte prostě pocit, že máte v rukou neobyčejně mocný přístroj. :-) 

 

Čím překvapil

snimacPokud přecházíte ze základních modelů, některé věci vám v pozitivním slova smyslu vyrazí dech. Například optický hledáček - ten je až neskutečně velký. Zatímco na 600D musím oko tisknout až k očnici, abych viděl celou zobrazovací plochu (a to mi pak reálně vyplňuje tak 65% zorného pole), Markův hledáček je tak veliký, že bez problému pokryje celé zorné pole a ještě mám občas pocit, že se dokonce musím v hledáčku rozhlížet :-). To je v kombinaci s obrovským množstvím ostřících bodů (50 ostřících bodů u Marka vs 7 bodů u 600D) strašně návykové a příjemné při focení, a to jak při ostření, tak při samotném komponování snímku. A to se opravdu téměř nikde nedočtete. Dočtete se, že hledáček pokrývá 100% toho co jde na snímač, takže vidíte celou scénu v hledáčku, ale o fyzické velikosti a tedy o rozdílu oproti levnějším zrcadlovkám vám nikdo neřekne - musí se to zkusit a je to velmi příjemné zjištění. :-) Další příjemné zjištění se konalo u ostření. To je opravdu velice rychlé a to hlavně právě při porovnání s levnějšími modely. To už se dočtete, ale stejně vás překvapí jak je to razantní rozdíl. Pocitově je ostření i přesnější, ale má na tom určitě do značné míry podíl velký hledáček. K tomu se také váže rychlost kontinuálního snímání, o kterém také víte z recenzí,  ale 10 snímků za vteřinu je ve finále daleko více než byste čekali :-).

 

Čím zklamal

Zde je to hodně dáno přehnanými očekáváními, ale přeci jen je dobré si to říci. Za prvé je to ISO - Mark umí v rozšířeném módu až ISO 64000 a vy tak nějak čekáte, že budete moci fotit v úplné tmě s časy kolem jedné dvacetiny. Tak tomu samozřejmě není a překvapivě ANO - na vysokých hodnotách ISO snímky velmi razantně šumí. No kdo by to byl čekal? Zase je ale nutno podotknout, že při hodnotách do ISO 1500-2000 jsou fotografie velmi pěkné a jde vidět, že DIGIC6 v Markovi odvádí velmi slušnou práci. U nižších modelů jsem šel přes ISO 800 jen při opravdu krizových situacích. Dalším negativem je baterie. Canon uvádí, že na jedno nabití vydrží akumulátor pro Marka zhruba o polovinu více snímků, než je tomu třeba právě u 600D. Realita je taková, že je to zhruba stejně, možná o něco málo více - z mých zkušeností něco okolo pětiset snímků. Což mně osobně plně dostačuje, ale Canon se chlubí tím, že je to daleko více.  Dále je pak Mark opravdu tím, kým se tváří, že je - tedy špičkovým profesionálním fotoaparátem s APS-C snímačem. Po nějakém čase používání si uvědomíte, jak jsou vaše představy zkreslené a jak přemrštěná byla vaše očekávání. Často ikdyž mám u sebe jak Marka tak své 600Déčko, beru na volnočasové focení právě staršího z nich. Je dobré si zpětně uvědomit, jak dobrý vlastně je váš starý fotoaparát a o to více si ho pak vážíte. Jak už to ale bývá, má to i svou odvrácenou stranu, a potom vidíte také jeho chyby. Jeden příklad za všechny - nikdy mi nevadilo jakým hlasitým zvukem je doprovázeno sklápění zrcátka u 600D. Teď z toho doslova šílím, Markovo zrcátko jen krásně a nerušeně klapne. Určitě si říkáte, že je to blbost, ale na lepší se zvyká opravdu snadno a nejhorší je, že lepší pak vnímáte jako samozřejmost. Když mám tu možnost, na zakázkové focení si beru raději Marka. Člověk má prostě větší pocit jistoty, navíc práci opravdu v mnoha směrech usnadňuje. Koneckonců je to opravdu profesionální model :-).

To byl tedy můj pohled na Marka. Určitě bych si po zkušenosti s ním už nikdy nekoupil trojčíselný model (700D, 750D a podobně), ale už minimálně dvoučíselný a to třeba kvůli stejným ovládacím prvkům jako má Mark. Další věc je, že stojí necelých 40 tisíc korun, což je opravdu nemalá částka. Z pohledu prosumera bych musel přemýšlet opravdu velmi dlouho, jestli tyto peníze utratit za takto drahé tělo. Je to určitě skvělý model a jsem velmi vděčný za tu možnost s ním fotit. Je ale potřeba říct, že nedávno představený model 77D stojí 24 tisíc a má dle mého názoru takových 70% funkcionality Marka. To už stojí za uvážení. Každopádně Mark už zůstane členem našeho týmu, je to skvělý parťák do nepohody a je dobré se moci spolehnout na jeho funkcionalitu. :-)